Tři řeky

... ano ... takový byl oficiální název běžecko-kulturní akce, jejímž hlavním organizátorem byl MVP. Zatímco Honza12 své myšlenky z této akce pustil do světa když já jsem ještě cestoval domů (ve 21:12, když má cesta trvala právě 12 minut), mě vždycky chvíli trvá, než se to v hlavě trochu přesype a urovná. Tak snad už ...

 Zdá se, že vzniká jakási tradice kulturně-poznávacích běhů ... běhů, které osvěží mysl, potrápí trochu tělo a hlavně přinesou neopakovatelné zážitky se společně postiženými kamarády ... Honzou12 a MVP.

Možná je to taky trochu rebelie proti stereotypu pravidelných treninků na pravidelných trasách, ovšem rebelie přinášející neskutečnou motivaci pro další běhy.

Poslouchám své oblíbené Country Radio a mám tak podprahovou inspiraci pro další slova ...

Geneze akce "Tři řeky" byla postupná. Po absolvování společného běhu po "Blauer Kammweg" v Jizerkách jsme konstatovali, že je na řadě další z naší partičky s přípravou obdobné tematické akce. Iniciativy se ujala "pražská sekce" pod vedením MVP a vznikl tak nápad absolvovat trasu po stopách českého trampingu a skautingu. Doufám, že příslušníci obou skupin prominou, že jsme je "hodili do jednoho pytle". Skauting je totiž starší hnutí, zatímco trampink vznikl odštěpením od přílišné organizovanosti první skupiny. Vlastně možná obě skupiny zase spojila neblaze proslulá ideologie komunismu, která skauting zrušila a mnozí (tak jako já) se stali trampy. Ostatně skautskou minulost má za sebou celá naše partička, takže lépe bude jmenovat bratry správnými jmény ... tedy Cikán, Dřímal a Puk.

A tak se nám při našem běhu ideologicky trochu prolínají Rychlé šípy, Antoním Benjamin Svojsík a T.O. Ztracená naděje. Jak mi to máme pestré ...

Ještě před vlastním zahájením akce vyhlašuje vedoucí dne soutěž "Království za koně", aneb za spatření koně se připisuje 1 bod, za sprosté slovo se 1 bod odečítá. V duchu Rychlých šípů se právě ta sprostá slova stanou velkým oříškem ... slovník je velmi přísný. Ovšem v závěru běhu se ukazuje, že soutěž byla ovlivněna znalostí místního prostředí a poté, co nás bratr Dřímal záměrně provedl kolem celého stáda koní, je celá soutěž skrečována. Ostatně během dne se naše bodové zisky pohybovaly neustále v červených číslech.

Abychom tedy ducha námětu drželi co nejlépe, vylučujeme z akce auta a na start se přepravíme hromadným dopravním prostředkem. A tak v sobotu 16.11., v 10:00 vystupujeme z autobusu u hráze Slapské přehrady, spouštíme celkem 5 GPS zařízení (3x hodinky, 2x mapová GPS s trasou) a vyrážíme.

Hned na začátku se pár desítek metrů vracíme zpět, téměř k úpatí hráze, kde stojí Ferdinandův sloup z roku 1643, vztyčený na skalisku Sedlo, na počest splavení prvních vorů nejtěžím úsekem Vltavy, tedy Svatojánskými proudy. A to je zároveň první část našeho běhu.

 

Úzká trailová cesta se vine nad hladinou Štěchovické přehrady, jednou těsně u vody, jindy vysoko ve skalách ... zatáčka vlevo, vpravo, nahoru, dolu, tunely ve skále, řetězy na zabezpečení obtížné cesty.

Do hlubokého údolí Vltavy se dere podzimní slunce a barví skály do zlatova ... míjíme horolezeckou oblast Mařenka, kde jsme před lety absolvovali nejeden horolezecký výstup ... trocha nostalgických vzpomínek.

Ztracenka už sice není tou osadou, jakou byla na začátku století na březích Svatojánských proudů, přesto Genius Loci přetrvává a tak jen z povzdálí sledujeme totem na pamětní Mravenčí skále, pod níž osada stávala.

Někde ke konci vltavského úseku potkáváme skupinku postarších  turistů. Poté, co je lehkým během do kopce mineme, jeden z nich se otočí a okomentuje naši partičku: "Jó, mládí ..." To potěší, zvláště když bratr Cikán těsně před tím - s pohledem upřeným na mě - sděluje, že naší partičce je dohromady 149 let !! Jo chlapci, někerý z vás to ještě trochu kazí.

Ve Štěchovicích opouštíme Velkou řeku a odbočujeme do údolí Hadí řeky, tedy Kocáby. Po chvíli ale odbočíme do strmého svahu nad řekou, abychom hledali - ukrytý v lesích, mimo cesty - památník zakladatele skautingu A.B.Svojsíka. Je to trochu oříšek i s GPS, zprvu nás brzdí ploty soukromých pozemků, později obtížný, strmý terén. Ovšem Dřímalova snaha je korunována úspěchem a společné foto u památníku nás nemine.

Historickou perličkou je samotný vznik pomníku. Původně byl postaven r. 1946, ovšem následně pobořen členy nově vzniklého Socialistického svazu mládeže, prý bývalými skauty, kteří se nechali zlákat novou ideologií. Obnoven do současné podoby pak byl v r. 2008.
Po návratu na dno údolí míjíme postupně legendární trampské osady - T.O.  Luisiana, se svou historkou o tanečnicích ze stejnojmenného tehdejšího pražského tanečního baru. Poté, co si několik tanečnic bývalý tremp přivedl do kempu, byl s jejich výkonem (tanečním či jiným) tak spokojen, že svou osadu pojmenoval právě po uvedemém baru. Pěkná historka, že ...

Orinoko, Dashwood s nápisem na skále evokujícím onen holywoodský, Askalona ... Hadí řeka je za námi.

K  dosažení třetí řeky nám zatím ovšem brání brdský hřeben. Přes Mníšek a klášter Skalka jej dosahujeme a po mírném bloudění se dostáváme nad údolí Staré řeky, tedy Berounky. Poslední osadou je brdské El Paso a pak nás čeká malá pauzička v úžasné trampské hospodě "U Zrzavýho Paviána" na okraji brdských lesů.

Tady, v hospodě, se pak odehrajenásledující, plánovaná scénka:

Bratr Dřímal se chystá právě zde postavit svůj ranč ( ne ... v hospodě ne, ale na vedlejších loukách) , aby mohl v brdských lesích trénovat ta pravá ultra. Aby mohla stavba vzniknout, je třeba základního kamene. A tak necelé dva týdny před akcí volá bratr Cikán ... "přivez s sebou kámen z Jizerek". Jo, jo ... kámen z Jizerek by problém nebyl, ale musí to být kámen "s historií", ne jen nějaký sebraný v lese za městem. Co jiného tedy pro horolezce, než kámen z nejslavnější skály hor, symbolu jizerského lezení, ze Zvonu. O týden dříve tedy vyrážím na druhou stranu hor, abych potřebný kámen získal. Když po 15-ti km běhu deštivými lesy dorazím ke Zvonu, je mi jasné, že to nemůže být kámen jen tak sebraný pod skálou. Udělám tedy několik lezeckých kroků Kauschkovou spárou, cestou, kterou bylo Zvonu dosaženo poprvé v roce 1921. Vím, že tam jsou volné kameny a tak jeden z nich beru s sebou dolu. To je ten pravý základní kámen, kámen, kterého se při svém prvovýstupu jistě dotýkal i Rudolf Kauschka.
Bratr Dřímal je od samého začátku běhu lehce nervózní, neboť si nemohl nevšimnou, že se na něj něco chystá ... zvláště poté, co Cikánovi "tajně"předávám zabalený kámen, aby i on si odpracoval svůj díl na dopravě a nesl jej v batohu 35 km až do zmíněné hospody.
Překvapení je dokonalé, dokonce i pro mě, neboť bratr Cikán přidává i malou lahvičku vodky na pokřtění kamene (taktéž nesenou v batohu 35 km).

Po polívce a jednom nealku vyrážíme na poslední kilometry ... jsme u třetí řeky. Cíl je naplněn. Podél řeky nás ještě čeká ještě pár km, abychom v Dobřichovicích, po celkem 45 km a přesně 6:12 hod vypnuli GPS-ky.

Co dodat ?? Nohy trochu bolí, ovšem mysl je osvěžena zcela zásadním způsobem. Vzpomínky na dnešní den nám pomohou překonat mnoho následujích treninkových běhů zimní tmou. Zážitky a historky dnešního dne "prostě nevymyslíš".
Po každé lezecké akci jsme vždy dodávali: "Co dál, jaký těžší výstup nás čeká?"
Mohu toto mírně parafrázovat ... poslední z naší trojky - H12 - už má své úkoly. Třetí běh se tak již rodí ... takže zase na jaře !!

Po stopách Boba Hurikána

Po nedávné soukromé jizersko-běžecké akci, na jejímž úspěchu se podílely nádherné Jizerky, dokonalé počasí a úžasná partička kamarádů, je před námi 2. díl poznávacího běhu - tentokrát v režii pražské sekce. Již nějakou dobu probíhá mailová komunikace a nyní se vše pomalu dává do pohybu. Nedalo mi to, a maily jsem soustředil do jednoho bloku ... zdá se mi, že ty naše "kecy" vydají nad lecjaký příspěvek. No, posuďte sami ...

Maily vznikaly v období 24.10. - 5.11.

VP:

Tak pražská (ultra)sekce se lehce zaktivizovala a pomalu abychom začali ladit termín na podzimní pobíhací lahůdku věnovanou Veverkovi Sudetskému jako revanš za jeho jizerské kulturní proběhnutí. Tematika bude trampsko skautská a bude se jmenovat.......no zatím ještě neprozradím.
Po koordinaci s H12 je z pražského pohledu reálný termín někdy v druhé polovině listopadu. H12 má možnost i všední dny (ach ti profesoři), ale to my potulní histopatologové nikoli, dovolená je pryč a brát si na běh zdravotní volno - no nevím..., takže jedině nějaký víkendový den. Dej tedy vědět jaké datum by se ti hodilo na výlet s Hochy od Bobří řeky.

VS:

Tedy pánové ... slza se mi dere do oka. Ještě jsem nikdy neprozradil (VP možná ví), že mé mládí bylo prodchnuto skautingem a později klasickým trampinkem s vlastní T.O. Kanawake. Pak na kytaru na půdě dlouhá léta padal prach, až byla ztracena. Před dvěma měsíci hlavou probleskla myšlenka nákupu nové kytary ... a teď tohle !!!
Už se nemohu dočkat !!!

VP: To jsem rád, že akce byla Sudety kladně přijata. Tvé trampské období si samozřejmě pamatuji, Veverka starší, skoro celý maskovaný, odchází s kytarou (tehdy ještě nezaprášenou) do lesů, zatímco Veverka junior odchází s jabloneckou romskou komunitou sbírat první kuřácké zkušenosti.

H12:

Pánove... sedím ve vlaku z Ostravy a kanou mi slzy.. jen nevím jestli dojetí, nebo smíchu :-)

Moc se těším, Veverka Pražský je rozený organizátor! Asi jej při nejbližší příležitosti navrhnu za předsedu pražské (ultra) sekce...

Vezmu si s sebou i navigaci, ať se cvičím:)... Protože ... modří již vědí ...

VP:

Ano modří již vědí nebo alespoň tuší, ale skauti a gentlemani netrousí, tak prosím nechme Veverku seniora ještě v napětí.

Z pod junácké vlajky zdraví tč. nemaskovaný MVP aka Dřímal (ano opravdu má skautská přezdívka :-)

VS:

Dobré ráno.. tedy začíná to být pěkně napínavé. Vidím, že dnes budu muset vyrazit na nákup knihy: A.B Svojsík, Historie trampingu v Čechách. Doufám, že nějakou takovou vydal !! (přidáno dodatečně: nevydal!) Jo a v sobotu jsem sám doma, tak si musím trochu porovnat v knihovně všechny foglarovky. Abych se zase dostal trochu do obrazu.
Jj, senior se pomalu vylízal z chřipky, pes se mohl zbláznit radostí, když jsem s ním včera při venčení popoběhl asi 100 m. Myslel si, že už nikdy neuvidí les, ale teď mu svitla naděje... a ještě k tomu ta moje dětinská radost z připravované akce. Vyprávěl jsem manželce o nadcházejících plánech a dívala se na mě, jestli nepotřebuju jít na nějaký vyšetření ?? Klidně!

VS (alias Puk ve skautu - Kotouč mi už prostě zůstal, či Monarcha v T.O. - to byl medvěd z nějaké knihy o kanadské divočině) ... tak si vyberte.

H12:

Opět jsem po ránu zasažen a dojat... okolnosti způsobily, že cestuji metrem a tak hned reaguji...

Samé dobré a ještě lepší zprávy!!! VS už popobíhá, no to abych začal seriozně trénovat!!! Trasa navržená MVP, se velmi velmi kryla s mojí představou a pracovním návrhem a tak jen mohu zvolat ono pionýrské:)... Vždy připraven!!!

.... ano přátelé, já kulacký synek jsem trávil mládí v pionýrských oddílech, sice možná maskující v počátcích skauta, ale byl jsem pionýrem!!:)

Moje oddílová přezdívka Cikán ... vzhledem ke svému genotypu jsem netušil, odkud se vzala, posléze pochopil z textu tehdy popularní písně s refrénem... "kdo to byl??? cikán černý cikán":)

Ano, již moji spolužáci a učitelé oceňovali moji schopnost či štěstí se neočekávaně objevovat na místech a v situacích, které by do mě nikdo neřekl nebo kde mne nečekal:)... odchodem na studia jsem tuto přezdívku ztratil, abych se na mff uk stal "bleskem"... :) ... který jednu dobu měl i křestní jméno kulový:)..potvrzujícím onu vlastnost nečekaně něco způsobit či se někde objevit..

Přátelé, občerstvím svoji pamět, prolistuji Rychlé Šípy, naučím se ta správná zaklení, jako například.. jdi mi k šípku!, dej si placku na čelo a aby tě husa kopla!:)

tedy ultra zdar! veverkům zvlášť! z metra zdraví 12:), toho času hrdě nosící označení VN (Veverka Náhradní)

VP:

Vidím plantážnictvo, že vzpomínky na pionýrské doby ve vás vyvolávají samé pozitivní asociace. Jako kdyby jste nikdy nestáli u hrobu neznámého vojína (taky vám vždy přišlo divné, že je to vždycky vojín a nikdy ne aspoň desátník!) a ruka nad čelem vám nedřevěněla. Inu negativní vzpomínky a emoce s časem mizí.

Již se velmi těším do míst, kde losos táhne bílou peřejí, Ztracenka si zpívá píseň písní hulahůůů a Bratrstvo kočičí pracky kuje své zpropadené pikle.

Skvělé zprávy ze severu - Puk už pobíhá, zřejmě stáhl dobrý antivir, takže úspěšnou rekonvalescenci přeje oddělení patologie.

VP:

Pražská běžecká sekce kamarádů táborových ohňů Dřímal-Cikán pilně pracuje na listopadové trase pro VS-Puka - po stopách trampingu. Mohu snad prozradit pracovní název, který je "Tři řeky" a myslím, že pokud počasí dovolí bude to kvalitní, ideově hodnotná akce, hodna Foglarových hochů. Délka je cca 40km, aby to stálo za to.

VS:
TŘI ŘEKY ... to je tedy nádhera. Kilometráž vidím, že chlapská. Ale už trénuju ... zatím ještě občas ruším lesní ticho tuberáckým kašlem, ale za víkend konečně cca 20 km.
Takže Berounka, Vltava a Sázava (či opačně). Ještě když zakomponujete potok Kocábu s její Ascalonou a dalšími ... přemýšlím, jestli to běžet s usárnou a v kanadách :-)
P.S. Všechny foglarovky v knihovně jsem už srovnal.

VP:

No spíše to bude Velká řeka, Hadí řeka a Stará řeka, Zlatou řeku jsem po úvaze vyřadil, je už příliš přecivilizovaná, nedalo by se to hezky naplánovat. A už nevyzvídej Veverko, nebudeš pak překvapenej.. :-)

VP:

Blíží se nám naše říční akce, chlapci, - první možný termín je příští sobota, tedy 16.11. (jak to vidíte, já bych to preferoval, předpověď vypadá dobře). Protože auto jako dopravní prostředek vzhledem ke stylové čistotě je zapovězeno, lámu si hlavu, jak tu logistiku zajistit. Dopravně to problém není, ale abychom na cestu zpět nemuseli jet v mokrém běžeckém, bylo by pěkné mít v cíli civil. Je taky možné to váhově minimalizovat a nést si to každý s sebou v batůžku - opět v rámci stylové čistoty by to bylo namístě. Možná verze je, že by jste mi nějak v týdnu dopravili civil a já to transportoval do Dobřichovic (to ovšem pro VS znamená poštovní transfer.) Dejte vědět.

H12:

Vážení přátelé, milá veverkovic rodino!:)

Jsem velmi potěšen... Příští týden sice budu muset "maličko" vyjednávat s manželkou:), nejmilejším mým jasným slunéčkem:), která si neprozíravě(!!) nahlásila dovolenou na čtvrtek a pátek a včetně soboty chtěla někam jet..

Věřím, že se mi ji úspěšně podaří přesvědčit, že by si v sobotu chtěla "odpočinout" od dovolené a ode mne.. a že by bylo nejlépe, kdybych úplně zmizel z domu!:) .. a že zase v neděli někam vyrazíme:):)..

Dám obratem vědět, ale vidím to, zatím doufám, pozitivně.. soudím podle letu ptáků, předpovědi v rádiu a historické znalosti chování mojí nejmilejší, zřítelnice mých očí..:)

Co se týče oblečení... Samozřejmě nejstylovější je si to táhnout s sebou... a já se tomu vůbec nebráním... tedy pokud na mě nezbyde ještě kytara:)!!!.. jak rozhodnete, tak bude... vlak patří neoddělitelně k trampským výletům, také bych auto zavrhnul... dejte mi znát, ať se připravím!

V napjatém očekávání věcích příštích .. Cikán, aka 12:)

VP:

Dobrá, dobrá, plantážníci , termín tedy ještě necháme uzrát, až co na to Cikánova squaw, Jasné Slunéčko. Ať už to bude 16. nebo 23.11., timing bude obdobný.

Zahajujeme autobusem č.390 ze Smíchovského nádraží do Třebenic, který jede v  9:06, či v 11:06. Pavle, řekni, co lépe konvenuje s dopravou z LBC, komický převlek možný u nás, kde si můžeš event. nechat věci.

Na běh počítám 5-6 hodin, nějaké bloudění, dýmka míru, občerstvení a tak. Konec v Dobřichovicích, odtud vlakem zase na Smíchovské. Zatím je v procesu domluva s dobřichovickými kamarády ohledně možnosti sprchy a převleku, pokud by to nešlo, museli bychom si věci nést na zádech a umejt se v řece. S tím tedy zatím také počkám, až jak dopadne domácí diplomacie H12.

VS:

Tak koukám na autobusy ... navrhuji časnější zahájení akce (abychom pak nezatměli na trase nebo - lépe - v hospodě). Na ČM bych přijel v 7:35, přesun tedy stíhám v pohodě.  Jen musím popřemýšlet, co s tím oblečením...možná bych to převléknutí asi využil, čas by měl být. Dalšímu se přizpůsobím.
Honzo, kytaru ti beru ... dostaneš ji hned na nádraží, to abys neběžel moc rychle.
bratr Puk

H12:

Velmi se mi to libi!!!

Časnější je lepší.. přesně kvůli tmě na trati a možnosti sledovat ta "panoramata" :)...

Teda s tou kytarou:) nevím..:)... možná bychom si mohli půjčit u nějakého, jistě zažehnutého táborového ohně.. jsem ochoten nést sekyrku (malou) :)...

To mytí v řece.. ještě, že s námi neběží takový Machy:)... ten by hned prosazoval, že při umývání musíme přeplavat celou řeku..

Vidím, že každá další akce zvyšuje parametry k neuvěřitelným výšinám:).. Ovšem dopředu říkám, že proti Vašim akcím bude výběh na Karlštejn a Ameriku velmi civilní.. maximálně divoká prasata, souložící dvojice v automobilech.. opilí domorodci.. :).. ale nic jiného v portfoliu nemám..:)

Budu se těšit, zapůsobím na Slunéčko..

bratr Cikán, osada "tucet"

(Pokračování příště ... další komunikace bude jistě zajímavá, ale sejdeme se až na trase ...)