Běhám, tedy jsem.

Asi bych se měl všem omluvit za mírný pesimizmus v minulém příspěvku, ale když jsou dny, kdy si nedokážu ráno obléct ponožky, aniž bych si k tomu musel lehnout, tak mě to fakt trochu se**. Je ale pravda, že takovou morální podporu od běžeckého světa (toho mého, malého) jsem nečekal a tak je dobře, že jsem ten provaz nenašel. Hned v neděli to odhalil Advid, kdy mě skrytě "vymáknul" na kraji lesa, jak to opět rozběhávám.

A tak jako Kniha Knih píše o vstávání z hrobu, tak i já jsem pomalu vylezl z toho svého běžeckého ... a vyrazil do lesa. Je pravda, že jsem se o běh pokoušel stále, ale v lednu jsem toho dal sotva půlku, než v předchozích měsících. Ale pak najednou přišel ten den, kdy jsem poprvé po 5-ti týdnech běžel ne bez bolesti, ale bez omezení hybnosti ... no tedy skoro bez omezení. Měl jsem z toho takovou radost, že jsem desítku po ledovatých lesních cestách dal za 6:30 na km.
Skoro se slzou v oku jsem tedy hned o víkendu vyrazil na delší okruh, do neznámých míst ... v přípravě dalších plánů. Ano ... tohle se stalo již před dvěma týdny. Dva víkendy teď už tedy běhám daleko od svého "rajonu", abych poznal cesty, kde jsem ještě nebyl.

Už se TO totiž chystá, ovšem s velkou novinou přicházím jaksi s křížkem po funuse. Ale vždyť je to vlastně jedno ... je to v "rodině" a informace od bratranců je jako by byla i ode mne. Že jsem zapoměm říct o čem je řeč ?? No přeci o dalším dílu COMu !!! Tentokrát je to moje polívčička ... LIBEREC !!!

 

V průběhu předchozích COMů (více čtěte nejen u mě , ale i Honzy nebo Martina) zpracování informací bylo stále obsáhlejší a sofistikovanější. Nelze tedy, než nasazenou laťku opět kousek pozvednout a přípravu udělat, když už ne lepší (to lze asi težko ... ale kde se to zastaví, že?) tak alespoň obsáhlejší.

Takže teď jasně a bez narážek, kterým rozumí jen ti "co vědí"...

Obecně prospěšná společnost "Cesta okolo města" připravila na 23. března 2014 další díl svých zelených okruhů, tentokrát - jak již bylo řečeno - Okolo Liberce. Celá trasa má 56 km a 2100 m převýšení a s trochu větším rozmachem obkrouží celé město, tak aby pokud možno obsáhla co nejvíce významných bodů. Jsme v horách (skoro) a tak trasa nebude jednoduchá a svůj díl přípravy to bude chtít. Ne všichni jsou však "ultra(magoři)" a tak pro mimoliberecké je připravena možnost běžet jen 1. nebo 2. polovinu trasy, místní se pak můžou přidat a též odpojit kdekoliv, dle toho jak si sami zajistí dopravu. Odkazy na veškeré podrobnosti jsou uvedeny níže. Prosím použijte dokument "Přihláška" a do této doplňte potřebné. Není to nic závazného, nikde se nic neplatí, je to jen pro náš přehled, případně pro dostatečně dimenzovanou rezervaci hospody. Udržujte tuto informaci aktuální, když si to tedy den předem rozmyslíte, zapište to do přihlášky také ... nejde o život ...
Některé dokumenty ještě nejsou dokončené (je to v nich poznamenáno), tak sledujte vývoj.

Odkazy.

Informace o termínu a čase, dopravě, místě startu atd:

Přihláška - jen info pro nás, zcela nezávazná záležitost, nic se neplatí.

Trasa - běží se proti směru hodinových ručiček

Itinerář - značení a popis trasy, kilometráž

Zajímavosti na trase - kulturně historický exkurz po významných místech trati. Stačí přečíst prvních 38 stran, bude se zkoušet ... tak ať nepropadnete

Na vše a všechny se netrpělivě těší organizační výbor COM: VN, VP a VS

Nervus ischiadicus

Je půlnoc a běžci jsou už dvě hodiny na trati ... tedy samozřejmě mám na mysli Honzu a Ledopádovou 100 v Lužických horách. Já sedím doma a pouštím si už bůhví kolikátý běžecký video ... a truchlím a smutním. Měl jsem tam totiž být s ním a mělo to být mé první překonání magické hranice 100 km. Ale osud či kdo to chtěl jinak ...

Asi tak 14 dnů před Vánocemi jsme si udělali Ježíška i v práci a koupili jsme si nové židle ... fakt pěkné. Těšil jsem se na ni, neb celý pracovní den sedím u počítače ... a tak nebudu shrbený, sešlý a utahaný a veseleji a rychleji se mi bude po práci běhat. Jenže ten osud ... vlastně ne, osud, ale nějaká debilní (určitě čínská), nakřivo vyrobená a smontovaná židle!!

Asi tak po týdnu mě začala lehce pobolívat noha, tak nějak divně zevnitř, jako od kyčle. Při běhání jsem musel trochu zpomalit ... no ale - říkal jsem si - to rychle rozběhám. Nerozběhal !! A jeden den někde těsně před Vánocema jsem se musel na své lesní trase otočit a domů jsem se sotva dobelhal. Tak ... to je tedy paráda! Za pár dnů se chystala velkolepá běžecká akce - Partyzánský oběh Prahy a o ten nemíním v žádném případě přijít. Nepřišel, ale úplně ideální to nebylo (už jsem to popsal v předchozím příspěvku).

Co se mi vlastně stalo a jak to souvisí s tou židlí ? Ptám se kamarádů běžců a doktorů, zkoumám tu zasr**** židli. Takže ... židle je aušus a je napříč skloněná asi o 2-3 cm. 10-ti denní sezení a balancování v křivém posedu tak způsobilo skřípnutí "sedacího nervu" ... a netu píšou:

"Nervus ischiadicus neboli sedací nerv je jedním z největších a nejsilnějších míšních nervů, který inervuje převážnou část dolních končetin. Tento nesmírně důležitý nerv vystupuje ze spodní části bederní páteře a křížové kosti. O jeho funkci se většinou dozvíme až ve chvíli, kdy začneme pociťovat náhlou bolest v dolních končetinách. Je to proto, že i tento orgán stejně jako každý jiný ohrožují zánětlivá onemocnění, ke kterým může docházet vlivem nejrůznějších změn anatomických struktur.

Nezaměnitelným projevem zánětu sedacího nervu je prudká bolest, která může vystřelovat do vnější strany stehna a šířit se nohou až do oblasti chodidel. Zhoršení pak nastává při předklonu, kašli nebo kýchnutí. Bolest bývá velmi intenzivní, bodavá až palčivá. Nezřídka zánět sedacího nervu zhoršuje kompletní funkci celé dolní končetiny, která se pak projevuje slabostí, vedoucí až k podlomení a možnosti pádu, nebo k téměř úplné nemožnosti pohybu.

Doporučuje se klid na lůžku, nejlépe s tvrdou matrací a užívání léků. Kromě toho Vám lékař může předepsat trakce bederní páteře, zábaly (studená na výrazné bolesti, teplé na dlouhodobé mírnější bolesti), vířivou vanu nebo střiky. Regeneraci nervu urychlí také pulsní magnetoterapie. V případě, že žádná z těchto terapií nezabere, je nutno přistoupit k operaci."

Bezva, co ...

A pak začal můj celoměsíční boj především s hlavou - běhat a nějak se to samo rozhýbe nebo odpočívat a ono se to samo vyléčí ?

A tak 2-3 dny běhám a pak se další 2-3 dny belhám jen do práce a z práce, nadávám si, že nevydržím v klidu ... a pak zase běhám ... a nadávám ... a běhám ...

Když už se zdá sebevražda neodvratná, vymyslí Leona dodatečnou oslavu Honzových 50. narozenin. To mi na chvíli vlije novou krev do žil, protože celý večer se mluví jen o běhání ... běhá se Western States, obíhá se kdejaké město, Brdská, Silva, naše plánované francouzské UT4M ... běží se z Prahy na Sněžku ...

Jenže pak už jsem musel s definitivní platností zrušit svou účast na L100, aby se Honza mohl připravit na to, že poběží sám ... fakt mi to je moc líto, Honzo omlouvám se, že jsem tě v tom nechal. Ale ty jsi stejně borec jiného formátu a tak spíše nebudeš mít brzdu ...

No ... než jsem se propsal až sem, uplynula další hodina a půl ledopádového běhu. Já jsem zrovna na vedlejším monitoru doběhl nějaké ultra v Dolomitech ... pošlu příspěvek na web, vypnu počítač, sundám lustr z háku a kouknu se, kam jsem uložil provaz ...

Nebo že bych to ještě zítra zkusil rozběhat ???