..mám trochu zpoždění ... no, ale nejde vždycky všechno snadno a rychle ...
Tak se zase sešel rok s rokem a opět tu máme závod na tři kolečka kolem jablonecké přehrady aneb Mizuno Running Cup "Jablonecký Běh do pohody" ... a již potřetí můžu něco zkusit udělat s časem na desítku.
Tak se zase sešel rok s rokem a opět tu máme závod na tři kolečka kolem jablonecké přehrady aneb Mizuno Running Cup "Jablonecký Běh do pohody" ... a již potřetí můžu něco zkusit udělat s časem na desítku.
I když jak jde čas, bude to asi s těmi rekordy slabší a slabší. Zatím si ale výsledky ze závodů pečlivě eviduji a různě porovnávám ... tedy když se nikdo nedívá ... na olympiádu to ještě pořád není. Pravdou ale je - jak už jsem napsal - že jsem si počkal na pěknou kategorii, kde se občas i bedna zadaří. Ovšem podíváme-li se na věc z opačné strany, tak např. třetí místo na bedně je velice pěkné, ale v závodě, kde byli v mé kategorii pouze čtyři běžci to znamená, že jsem byl předposlední. Tak ve svých tabulkách vedu i kolonku o poměrném umístění, kde třetí ze čtyř znamená 75%, ale třetí z dvaceti je to už 15%. No ... je to stejný jak s tím Generátorem ... jen abych u toho nezapoměl i běhat.
Nad Jizerkami duní hrom vzdálené bouřky, nebe nad přehradou je ale ještě modré ... ještě, že se neotáčím!! Na startovní čáře se setkávám se známým běžcem z našeho Okoloběhu Liberce. Na odlehčení předstartovního napětí se s pohledem na černé nebe v dálce zasmějeme ..."tak co, bude to jako na Ještědu?" ... (celý den tam totiž pršelo a sněžilo). No jasně ... budou kroupy - říkám v ještě větším žertu.
Start za pár vteřin, tak se ještě trochu nacpu dopředu ... hned za startem je ostrá úzká otočka kolem zábradlí, kde se to vždycky trochu zacpalo ... když tam budu včas, ušetřím pár vteřin.
A už to letí ... snažím se co to jde, čas se zatím drží na úrovni toho loňského, tak je to dobré.
Ani jsem si nevšiml, že na konci druhého kola přestalo svítit slunce ... při probíhání cílovou zónou na začátku třetího kola ovšem vzduch nad přehradou rozechvěje hromová rána. Bouřka dorazila !! Po takovém blesku a ráně vždy následuje okamžitá průtrž ... ani teď se nekoná žádná vyjímka. Spadne pár obřích kapek a pak mi do kšiltu začnou plnou silou bušit kroupy. Druhý den jsem se na Běhej.com v reportáži ze závodu dočetl následující:
"Sluníčko a ve vzduchu voňavé jaro z lesů Jizerek. Tak začal Jablonecký Běh do pohody okolo přehrady. Jenže v průběhu závodu se setmělo, zahřmělo a z převážně svižné silniční desítky se stal docela drsný bahnitý trail."
No ... drsný trail bych přeci jen viděl trochu jinak, ale i tak to byl zajímavý závěr. Pár kaluží se udělalo, trochu bahýnka ... běžcům, které jsem před cílem předbíhal o celé kolo jsem ani moc nezáviděl.
A už to letí ... snažím se co to jde, čas se zatím drží na úrovni toho loňského, tak je to dobré.
Ani jsem si nevšiml, že na konci druhého kola přestalo svítit slunce ... při probíhání cílovou zónou na začátku třetího kola ovšem vzduch nad přehradou rozechvěje hromová rána. Bouřka dorazila !! Po takovém blesku a ráně vždy následuje okamžitá průtrž ... ani teď se nekoná žádná vyjímka. Spadne pár obřích kapek a pak mi do kšiltu začnou plnou silou bušit kroupy. Druhý den jsem se na Běhej.com v reportáži ze závodu dočetl následující:
"Sluníčko a ve vzduchu voňavé jaro z lesů Jizerek. Tak začal Jablonecký Běh do pohody okolo přehrady. Jenže v průběhu závodu se setmělo, zahřmělo a z převážně svižné silniční desítky se stal docela drsný bahnitý trail."
No ... drsný trail bych přeci jen viděl trochu jinak, ale i tak to byl zajímavý závěr. Pár kaluží se udělalo, trochu bahýnka ... běžcům, které jsem před cílem předbíhal o celé kolo jsem ani moc nezáviděl.
Po doběhnutí do cíle se rychle pakuju schovat do auta, i když už víc promoknout nemůžu. Trošku mi to nedošlo ... a tak druhý den čistím sedačku od bahna a ještě nějaký ten den musí doschnout sama.
Stopky ukazují o 4 vteřiny víc než vloni, takže Generátor zklamal na celé čáře. Jenže ani příští rok to už asi nepřeperu ... k věku přidám další rok a zrovna tak něco ke vteřinám.
Na výsledky tedy nemá cenu čekat a tak za chvilku už s částí rodiny, která mě podporoval svou přítomností, doplňuji knedlíkama spálené jouly. Zapípá telefon ... přišly výsledky: 4. místo v kategorii se ztrátou na bednu 19 vteřin. Sakra ... no tak třeba příště !!! Na ty procenta to bylo totiž výrazně lepší než vloni: celkové umístění 66/283 a v kategorii 4/24.
Uběhl týden a zase stojím na startovní čáře desítky, tentokrát ale opravdu trailové a ještě trochu těžšího kalibru. Lesní běh Kalichem vede nejen lesem, ale i do pořádných ostrých kopců a pískovcovým skalním bludištěm. Takže nahoru-dolu, schody, kořeny a skály. Je potřeba stále sledovat trať ... je snadné během jedné ostré odbočky zabloudit a vymotat se zpátky z těch skal a kamenů není jednoduché. Záznam trasy z GPS napoví ...
Vloni se mi v závěru podařilo si trasu o nějaký ten metr prodloužit a tak si letos dávám opravdu pozor.
V průběhu závodu trasa 3x probíhá prostorem startu a cíle, kde mě tentokrát morálně podporuje moje Terezka :-)
Snažím se nějak držet kontakt s běžci, co by mohli být v mé kategorii ... tepovka nadoraz, nohy ztěžklé laktátem už nechtějí do schodů moc běžet ... no konečně je tu cíl !! Chvilku se zamyslím, jestli zvracet ... ale nechám to napříště.
No a výsledky? Zase brambora, tedy 4. místo v kategorii ...tentokrát mi chybělo na bednu 47 vteřin, umístění bylo 4/17 a celkově 54/101.
Tak to asi nebude těma knedlíkama, klidně si přidám ... no a možná na příští rok ještě trochu potrénuju.