Iceman

Rok sotva začal a už je to tu zase. Ano, ano ... mluvím o závodech, i když tentokrát to bylo - alespoň do chvíle startu - bráno spíše s mírným úsměvem.

To takhle před 14-ti dny přišel do firmy náš nejmladší bikový jezdec a jen tak mezi řečí prohodil, jestli náhodou nejedeme na Icemana. Co to, prosím ?? No to je prý takový týmový běžecko-lyžařský závod. Okamžitě s trochou furianství prohlašujeme, že "samo". Aby bylo jasno o co tedy jde, cituji část propozic:

Disciplíny : běh, běh na lyžích, sjezd.

Start proběhne hromadný a startuje se v tomto pořadí: běh, běh na lyžích, sjezd, běh na lyžích.
Běh:
Běžci startují u horní stanice vleku U ČÁPA a běží okruh dlouhý 2,5 km, první polovina trati je po silnici směr chata U MALAMUTA, tam se trať zlomí do leva na sněhem prošlapanou pěšinu a běžec se vrací směrem k ČÁPOVI, kde předá štafetu běžci na lyžích.
Běh na lyžích:
Běžkař dostane štafetu od běžce a běží volnou technikou okruh dlouhý 5 km mírně zvlněným terénem, připraveným na loukách u ski areálu „U ČÁPA“. Po doběhnutí předá štafetu sjezdaři a má cca 10 minut na přesun k dolní stanici vleku, kde počká na příjezd sjezdaře a ještě jednou převezme štafetu, kterou doveze podél vleku k horní stanici do cíle.
Sjezd:
Sjezdař převezme štafetu od běžkaře v předávacím území u horní stanice vleku, čeká ho běh 250 m k místu kde má připravené lyže, po nazutí jede předem vytyčenou tratí, na které ho čekají dvě místa na nichž bude muset sundat lyže a vyběhnout pokaždé úsek 100 m do kopce. Celý sjezd končí u dolní stanice vleku, tam ho čeká běžkař, který vybruslí sjezdovkou nahoru cca 800m do cíle u horní stanice vleku.

No řekněte, jestli to nebude legrace. Okamžitě jsme sestavili tým a pak se asi týden těšili, jak si to užijeme. Mě čekal běžecký úsek, kde mě sice děsila sprinterská vzdálenost ... ale co, vždyť o nic nejde. Běžkař měl být jasný ... bývalý repre ... jak jinak, když je odsud, že ... Sjezdař taky jasný ... kolega z práce, ale jen když prý najde doma lyže.

Týden před startem ovšem nebyl žádný sníh, ale předpověď ještě dávala nějakou naději. Tu ale nedal běžkař ... celý rok trochu bojoval se zdravím a tak raději vyhlásil, že nepojede ... prý bude zima. Nový běžkař naštěstí potvrdil svou účast den před startem.

Takže je sobota ráno a vyrážíme do místa závodu - Příchovic v Jizerských horách. Na místě je -9°C, sníh křupe pod nohama a beru si tmavé sluneční brýle. Prezentace právě začíná a když vidíme soupeře je vše jasné. Týmů asi nebude moc ... nakonec asi 11 ... takže "ostudě" posledního místa jsme o kousek blíž. Zbývá čas tak akorát na rozběhání, pak rozprava o závodě a start. Další krůček ke konci výsledkové listiny udělá náš sjezdař. Když si obuje lyže a odjede na prohlídku tratě, zůstanou za ním v blyštivém sněhu dvě rezavé čáry. Je zcela jasné, kolik času věnoval přípravě lyží. Běžím po trase závodu asi kilometr z kopce, pak zpátky, svlíknout vrchní oblečení a rychle na start. Daří se mi přijít poslední ... ještě dostanu radu od týmových kolegů, abych se držel těch, co mají na kalhotech nálepku CZE (to mají skoro všichni) ... pak pár vteřin a je tu skutečný start.

Všichni vyráží takovým tempem, jako by cíl byl na konci parkoviště. Při kontrole GPS po závodě zjišťuji, že se odstartovalo rychlostí 18 km/hod a první kilometr se běžel za 3:30 min. Takhle rychle jsem běžel naposled na vojně, kdy jsem dělal atletiku a běhal sprinty. Ještě, že jsem k vánocům dostal knihu "Běhání s Keňany", jinak bych to asi nedal. V zatáčce z parkoviště se dostávám takticky asi na 4. místo, ale tam se udržím tak sotva 200 metrů, pak už se to dělí. 2 km se běží po silnici stále z kopce, ale žádný "volnoběh" ... pořád se na to musí tlačit. Pak odbočka a "zkratkou přes les" do cíle. I poslední úsek do kopce, dlouhý 850 m se stoupáním až 22%, byl tempem 7:00 na km. Celkem 2.85 km za 14:08 s převýšením 100 m. Jdu blejt, velebnosti ... Běh do kopce v mrazivém vzduchu pěkně osvěžil dech a tak se následující minuty dusím sípavým kašlem.

Zatímco náš běžkař pěkně krouží po zkráceném okruhu v mírně zasněžené oranici, popadám druhý mražený dech a s foťákem vyrážím kousek dolu po sjezdovce, abych podpořil poslední úsek - tedy bruslení sjezdovkou nahoru. Sjezdař mizí dole a za chvíli vidím "naše barvy"stoupat opět nahoru. Musím se pochválit ... jde to našemu týmu hezky. Jsme v cíli, čas - necelých 40 minut a umístění tak někde v půlce.

Netrvá dlouho a je tu vyhlášení výsledků. Nemuselo by to být špatné, jsou tu samý mlaďoši a naše kategorie je 30+. Jo, jo ... 2. místo v kategorii se ztrátou 2:36 na první tým v naší kategorii, kde jsou samý specialisti, co běhaj Vasák a podobný věci a celkově 5. místo se ztrátou 5:04 na absolutní vítěze. To nás fakt těší !! Jako velké finále se dozvídáme, že na lísteček "jídlo + pití" dostaneme ve zmíněné hospodě U čápa normální celý oběd s polívkou a pitím dle vlastního výběru. Fakt dobrý - takže sportovní výkon dorazíme zelňačkou, vepřo-knedlo-zelem a jedním nealkáčovým.

Pět hodin po ranním odchodu jsem zpět doma ... moc hezky se ten začátek sezony povedl. Když se ale večer chlubím "bratranci Veverkovi", suše se zeptá, jestli jsem běžel bos ... že prý maratonci se na tři kiláky ani neobouvaj !! Děkuju za optání ...bylo chladno, tak jsem se raději obul.