Produkty různých sportovních značek, prezentované u nás prodejním řetězcem Decathlon, jsou zatím doménou spíše rekreačních sportovců a na „profi“ scéně se objevují pouze sporadicky. Ne tak ovšem na domácí půdě, tedy ve Francii, o čemž mě přesvědčila má nedávná účast na ultra trailovém závodě v okolí Grenoblu. Značky Quechua či Kalenji zde měly stejné zastoupení jako např. Salomon.
Zřejmě tak není důvod k nějakým obavám z použítí výrobků těchto značek, jen je třeba si na jejich přítomnost zvyknout.
Na začátku podzimu jsem dostal k testování dva produkty, s nimiž se právě v Decathlonu můžete setkat. Jde o boty a batoh, určené k použití v trailrunningu, neboli běhu v terénu. V první fázi se jedná o výrobky značky Quechua, konkrétně o boty MT 500.3 a batoh Extendet 0-10L.
Zřejmě tak není důvod k nějakým obavám z použítí výrobků těchto značek, jen je třeba si na jejich přítomnost zvyknout.
BOTY QUECHUA MT 500.3
Pokud dnes cokoliv sháníme, jistě první informaci budeme hledat na internetu - ostatně, je to nejpohodlnější. Nabídka na stránkách se mění dle sezony, v této chvíli tedy popis bot nenajdete. Zde je tedy alespoň základní náhled a jednoduchý popis:
Pokud dnes cokoliv sháníme, jistě první informaci budeme hledat na internetu - ostatně, je to nejpohodlnější. Nabídka na stránkách se mění dle sezony, v této chvíli tedy popis bot nenajdete. Zde je tedy alespoň základní náhled a jednoduchý popis:
Nevím, zda jsou informace dostatečné pro rozhodnutí o koupi bot, následující text by tomu snad mohl napomoci.
První pohled.
Samozřejmě cenovka je první selekcí, v době poříení bot byla jejich cena 1.890,- což mi přijde sice trochu výše, ovšem za tuto cenu by boty už měly také něco nabídnout.
Další pohled upoutává výrazná reflexní barva svršku boty, v dnes tak moderní žluto-zelené ... proč ne, bereme-li barvu jako jeden z bezpečnostních prvků pro přesuny po silnici, není toho nikdy dost. V nabídce i červená varianta.
Beru botu poprvé do ruky - váha slušná, výrobce udává 330 gr. pro velikost 43. Celkové zpracování je na pohled kvalitní, řada částí svršku je lepená, šití je tedy vidět minimum. Vyndávám z boty technicky pěkně propracovanou vložku z několika různých materiálů. Na okrajích je vložka výrazně zvednutá, což naznačuje, že v botě bude dobře držet na svém místě.
Podrážka má cca 4-5 mm hluboký grip, plocha jednotlivých částí je dostatečně velká aby podrážka dobře odolávala opotřebení. Také výrazná torzní tuhost celé boty naznačuje vyšší stabilitu v terénu. Drop výrobce neudává, odhaduji to na nějaký střed, cca 8 mm.
Rychloupínací šněrovací systém je příjemným prvkem, uvidíme, jak se bude chovat v praxi. Pro milovníky klasických tkaniček ovšem výrobce tyto k botě přikládá v samostatném sáčku.
Vrchní tkanina je dostatečně hustá, aby zabránila pronikání prachu a jiných nečistot. Při vysokých teplotách se ale bude noha zřejmě více potit.
První dojem z běhu je tvrdá podrážka, tedy ve smyslu rozložení tlaku od terénu do celé plochy chodidla. Výztuha v podrážce, kterou výrobce nazývá X-Stab, zabraňuje tomu, abychom cítili - leckdy bolestivě - tlak každého kamenu a chodidlo tak dostatečně chrání proti poranění. Při neopatrném došlapu také eliminuje možnost podvrtnutí kotníku.
Výrazně zvednutá špička boty usnadňuje i zrychluje odraz, ale především - po celou dobu testování se mi nepodařilo zakopnout ... paráda. Na zvláštní převalení boty do odrazové fáze bylo třeba si trochu zvyknout, ale po pár kilometrech je to velice příjemné.
Celkově středně široká bota pevně obepíná nohu, nedovolí její přílišné posouvání uvnitř boty a postavení hlavně příčné klenby je více konzistentní. Ve finále to znamená menší riziko různých otlaků či odřenin.
V místě nártu celou botu obepíná pevný, volně posuvný pásek označený jako 360°System, který kontroluje předo-zadní posun nohy v botě.
Výrazně zvednutá špička boty usnadňuje i zrychluje odraz, ale především - po celou dobu testování se mi nepodařilo zakopnout ... paráda. Na zvláštní převalení boty do odrazové fáze bylo třeba si trochu zvyknout, ale po pár kilometrech je to velice příjemné.
Celkově středně široká bota pevně obepíná nohu, nedovolí její přílišné posouvání uvnitř boty a postavení hlavně příčné klenby je více konzistentní. Ve finále to znamená menší riziko různých otlaků či odřenin.
V místě nártu celou botu obepíná pevný, volně posuvný pásek označený jako 360°System, který kontroluje předo-zadní posun nohy v botě.
Po 100 km.
Před vlastním během je dobré si pohrát s rychlošněrováním a kontrolovaně utáhnout každé křížení samostatně. Volný konec tkaničky je přichycen pod příčným gumovým páskem, což je podstatně rychlejší, než skládání volného šněrování do kapsy na jazyku boty.
Bota je samozřejmě určena především do terénu, případné přeběhy po asfaltu se ale dají vydržet, středně vysoký grip naštěstí příliš nebrzdí. Jistota záběru v terénu je dostatečná, i když zatím jsem se nedostal do opravdového bahna.
Potvrdila se tuhost podrážky, ovšem malé výhrady bych měl k informaci výrobce, že boty jsou vhodné pro všechny distance. Pro většinu běžců tomu tak pravděpodobně bude, ovšem jakmile zamíříme do oblasti ultraběhů, ukáže se bota jako málo tlumená. Po opravdu dlouhých bězích je noha více unavená z poměrně tvrdých nárazů, podrážka sice nohu dobře chrání, ale nárazy málo tlumí. Takže můj limit je maraton, na delší běh už bych botu vyměnil za tlumenější.
Absolutně dokonalé jsou ovšem seběhy s kopce, nejlépe ještě v kamenitém terénu. Díky rychloupínacímu 360° Systému během pár vteřin dotáhnu šněrování v místě zpevňujícího pásku a ten pak nohu drží za nárt a nedovolí sklouzávání nohy v botě dopředu. Zabraňuje tak kontaktu prstů s vnitřkem boty a ani po dlouhém seběhu ve vyšším tempu tak nehrozí "černé nehty".
Po 200 km.
Vše drží stále jak má, nikde nelezou žádné roztrhané nitky, vše vypadá stále jako nové. Překvapením je i stav podrážky - prakticky žádné znatelné opotřebení, dokonce i na patě je na podrážce stále patrné jemné drážkováné na povrchu každého výstupku.
Po 300 km.
Ani při téměř každodenním používání necítím na nohách žádné otlaky, ani různé typy ponožek nepřinášejí změnu komfortu. Vrchní tkaninu jsem lehce stříknul impregnací a zatím tak dostatečně odolává zvýšené podzimní vlhkosti.
Jako poslední část testu zbývá úplné "zničení" bot naplněním poměrně drsného testu "kilometr=koruna". Takže mě čeká ještě 1500 km ... na jaře dám vědět.
P.S. Ještě na závěr testu jsem udělal malé srovnání, kdy jsem vyběhl ve vysoce tlumených botech, které používám na dlouhá, technická ultra. Měkká podrážka běh přeci jen více zpomaluje a tak chceme-li závodit v terénu, bude Quechua dobrou volbou a o nějaké to místečko si jistě polepšíme.
Před vlastním během je dobré si pohrát s rychlošněrováním a kontrolovaně utáhnout každé křížení samostatně. Volný konec tkaničky je přichycen pod příčným gumovým páskem, což je podstatně rychlejší, než skládání volného šněrování do kapsy na jazyku boty.
Bota je samozřejmě určena především do terénu, případné přeběhy po asfaltu se ale dají vydržet, středně vysoký grip naštěstí příliš nebrzdí. Jistota záběru v terénu je dostatečná, i když zatím jsem se nedostal do opravdového bahna.
Potvrdila se tuhost podrážky, ovšem malé výhrady bych měl k informaci výrobce, že boty jsou vhodné pro všechny distance. Pro většinu běžců tomu tak pravděpodobně bude, ovšem jakmile zamíříme do oblasti ultraběhů, ukáže se bota jako málo tlumená. Po opravdu dlouhých bězích je noha více unavená z poměrně tvrdých nárazů, podrážka sice nohu dobře chrání, ale nárazy málo tlumí. Takže můj limit je maraton, na delší běh už bych botu vyměnil za tlumenější.
Absolutně dokonalé jsou ovšem seběhy s kopce, nejlépe ještě v kamenitém terénu. Díky rychloupínacímu 360° Systému během pár vteřin dotáhnu šněrování v místě zpevňujícího pásku a ten pak nohu drží za nárt a nedovolí sklouzávání nohy v botě dopředu. Zabraňuje tak kontaktu prstů s vnitřkem boty a ani po dlouhém seběhu ve vyšším tempu tak nehrozí "černé nehty".
Vše drží stále jak má, nikde nelezou žádné roztrhané nitky, vše vypadá stále jako nové. Překvapením je i stav podrážky - prakticky žádné znatelné opotřebení, dokonce i na patě je na podrážce stále patrné jemné drážkováné na povrchu každého výstupku.
Po 300 km.
Ani při téměř každodenním používání necítím na nohách žádné otlaky, ani různé typy ponožek nepřinášejí změnu komfortu. Vrchní tkaninu jsem lehce stříknul impregnací a zatím tak dostatečně odolává zvýšené podzimní vlhkosti.
Jako poslední část testu zbývá úplné "zničení" bot naplněním poměrně drsného testu "kilometr=koruna". Takže mě čeká ještě 1500 km ... na jaře dám vědět.
Klady:
360° System
zvednutá špička
odolnost podrážky
Zápory:
vyšší cena
BATOH QUECHUA EXTENDET 0-10 L
Hledání na webu bylo tentokrát bezproblémové a základní informace jsou tak snadno k dispozici.
Jde tedy o běžecký batoh pro delší běh, kdy musíte vyřešit transport nezbytného minimálního vybavení, jídla a pití. Objemem hydrovaku 2 litry tak vyhoví několika-hodinovým běhům.
První pohled opět příjemně naladí, je to typ batohu, které mám rád. Probereme si tedy jednotlivé části batohu a pak hurá do lesů.
Krátký batoh, připomíná více běžecké vesty, uchycením rameních poruhů se však více blíží batohům. Celková ergonomie batohu je velmi důležitá, musí perfektně sedět na zádech a dokonale obepínat tělo. Tím se zamezí nechtěnému poskakování batohu při běhu. Veškeré nezbytnosti by měly být snadno uložitelné a hlavně dosažitelné. Každá manipulace s batohem zdržuje - možná ne tolik při výletě, ale v případě závodu se začnou vteřiny sčítat.
Mírně polstrovaný zádový systém ze síťované tkaniny je příjemný, zbytečně nezatěžuje větší váhou a eliminuje i nějaký ten zapomenutý malý hrbol při balení výbavy. Záda plynule přecházejí do širokých ramenních popruhů, úzkými popruhy jsou pak spojeny se spodní částí. Na přední straně popruhů jsou integrované kapsy, které pojmou menší elektroniku, či jídlo nebo jiné malé nezbytnosti. Nosné popruhy jsou vpředu spojeny dvojicí hrudních pásků.
Hlavní komora batohu je přístupná otvorem v horní části a zipem na boku. Celý batoh tak lze dostatečně otevřít a vyjmout i hlouběji uložené věci bez nutnosti vysypat celý batoh. Toto se mi jeví jako velice důležitý prvek.
Z vnější strany je na batohu otevřená přiléhající kapsa z elastické síťoviny a z tenké gumičky se svorkou jsou vytvořena poutka na hole.
Dvoulitrový hydrovak je uložen v samostatné komoře a zavěšen na pásku se suchým zipem. Hadičku lze podle potřeby vyvést na obě strany. Uzavření hydrovaku posuvnou lištou a dobře těsnící náústek zamezují zpětnému nasávání vzduchu a hydrovak tak při běhu neobtěžuje nepříjemným šploucháním tekutiny. Venkovní část hadičky lze ale upevnit pouze provlečením do gumového oka, což je komplikované a zdržující, bez zajištění ale houpající se hadička překáží a rozčiluje.
Objem batohu je dostatečný i na delší ultra v mírnějším počasí, kdy oblečení je minimum. I případné doplnění hydrovaku je díky posuvné liště rychlé.
Boční kapsy jsou při troše snahy dosažitelné i bez sundání batohu a bez zbytečného zdržování.
Takže konec teorie a vyrazit vše potvrdit praxí. Naplním hydrovak, kapsy zatížím "zbytečnostmi", dopředu něco k jídlu a GPS, na bok telefon, dovnitř nějaké tričko, do poutek hole. Abych si všeho užil do sytosti, naplánuji si cca 30-ti km běh po horách.
Bohužel už po pár metrech zjišťuji, že hrudní upínací systém nedokáže dostatečně zajistit polohu batohu a ten při běhu nepříjemně poskakuje na zádech. Není to sice nijak velký pohyb, za chvíli na něj trochu přivyknu, ale přesto bych si představoval pevnější uchycení. Celý tento jen je zřejmě způsoben vysoko položenými hrudními spínacími popruhy. Asi by to chtělo jiné řešení - viz. foto ?
Nosné ramenní popruhy se zdají dostatečně tuhé a ani při zatížení batohu cca 4 kg, se nezařezávají nepříjemně do ramen. Hrudní upínací pásky jsou ale připevněny malými háčky a manipulace s nimi je obtížnější. Klasická trojzubá přezka by tomuto místu slušela lépe.
Přichází čas na pití a tím se potvrzuje nedostatečné, či příliš zdlouhavé upínání hadičky ... přitom řešení jiného francouzského výrobce je dostatečné a elegantní. Také aretace náústku se ukazuje příliš pevná, jednotlivé části nemají výraznější grip pro uchopení a "vycvaknout" náústek spocenými prsty se stává složitým oříškem.
Jako celek je ale batoh ovšem velmi elegantní a s přihlédnutím k cenové relaci bude jistě dobrou volbou pro delší běhy "mimo civizaci".
Klady:
ergonomie
přístup dovnitř batohu
vnější kapsy
poutka na hole
Zápory:
nedostatečné zajištění polohy batohu
upnutí hadičky hydrovaku
360° System
zvednutá špička
odolnost podrážky
Zápory:
vyšší cena
menší
tlumení ve špičce
BATOH QUECHUA EXTENDET 0-10 L
Hledání na webu bylo tentokrát bezproblémové a základní informace jsou tak snadno k dispozici.
První pohled opět příjemně naladí, je to typ batohu, které mám rád. Probereme si tedy jednotlivé části batohu a pak hurá do lesů.
Krátký batoh, připomíná více běžecké vesty, uchycením rameních poruhů se však více blíží batohům. Celková ergonomie batohu je velmi důležitá, musí perfektně sedět na zádech a dokonale obepínat tělo. Tím se zamezí nechtěnému poskakování batohu při běhu. Veškeré nezbytnosti by měly být snadno uložitelné a hlavně dosažitelné. Každá manipulace s batohem zdržuje - možná ne tolik při výletě, ale v případě závodu se začnou vteřiny sčítat.
Mírně polstrovaný zádový systém ze síťované tkaniny je příjemný, zbytečně nezatěžuje větší váhou a eliminuje i nějaký ten zapomenutý malý hrbol při balení výbavy. Záda plynule přecházejí do širokých ramenních popruhů, úzkými popruhy jsou pak spojeny se spodní částí. Na přední straně popruhů jsou integrované kapsy, které pojmou menší elektroniku, či jídlo nebo jiné malé nezbytnosti. Nosné popruhy jsou vpředu spojeny dvojicí hrudních pásků.
Hlavní komora batohu je přístupná otvorem v horní části a zipem na boku. Celý batoh tak lze dostatečně otevřít a vyjmout i hlouběji uložené věci bez nutnosti vysypat celý batoh. Toto se mi jeví jako velice důležitý prvek.
Z vnější strany je na batohu otevřená přiléhající kapsa z elastické síťoviny a z tenké gumičky se svorkou jsou vytvořena poutka na hole.
Boční kapsy jsou při troše snahy dosažitelné i bez sundání batohu a bez zbytečného zdržování.
Takže konec teorie a vyrazit vše potvrdit praxí. Naplním hydrovak, kapsy zatížím "zbytečnostmi", dopředu něco k jídlu a GPS, na bok telefon, dovnitř nějaké tričko, do poutek hole. Abych si všeho užil do sytosti, naplánuji si cca 30-ti km běh po horách.
Bohužel už po pár metrech zjišťuji, že hrudní upínací systém nedokáže dostatečně zajistit polohu batohu a ten při běhu nepříjemně poskakuje na zádech. Není to sice nijak velký pohyb, za chvíli na něj trochu přivyknu, ale přesto bych si představoval pevnější uchycení. Celý tento jen je zřejmě způsoben vysoko položenými hrudními spínacími popruhy. Asi by to chtělo jiné řešení - viz. foto ?
Přichází čas na pití a tím se potvrzuje nedostatečné, či příliš zdlouhavé upínání hadičky ... přitom řešení jiného francouzského výrobce je dostatečné a elegantní. Také aretace náústku se ukazuje příliš pevná, jednotlivé části nemají výraznější grip pro uchopení a "vycvaknout" náústek spocenými prsty se stává složitým oříškem.
Vzhledem k řadě různých "vychytávek" by batohu slušel nějaký návod k použití - nejlépe něco jako na následujícím obrázku:
Klady:
ergonomie
přístup dovnitř batohu
vnější kapsy
poutka na hole
Zápory:
nedostatečné zajištění polohy batohu
upnutí hadičky hydrovaku
