Baroko - prolog

"Morituri Te Salutant !" (Jdoucí na smrt Tě zdraví !) ... je známý pozdrav gladiátorů římskému imperátorovi před vstupem do arény. (Předchozí větu jsem si do konceptu příspěvku napsal již asi před týdnem, protože se mi zdála jako vhodné předznamenání následujících událostí. A v pátek - den před akcí - sedím ráno v práci u PC, snídám nějaký glykogen a najednou ... v rádiu hrají píseň "Morituri Te Salutant". Neuvěřitelné ... jen aby to nebylo více než předznamenání !!!) Asi tak jsem si připadal v pátek odpoledne, když jsem se rozloučil se svojí Terezkou. Ještě jsme stihli jedno rychlý kafe v kavárně, i když původně byl v plánu běh nákupním centrem na "Dnech Marianne" :-) (to není název běžecké akce, ale shopingu !!) Pak už začal postupný přesun na start nadcházejícího závodu.

Přísloví, která se mi vybavují, je víc...třeba "nikdy neříkej nikdy".
Nejsou to ani dva měsíce co jsem zapřisáhle tvrdil, že maraton v dohledné době zcela jistě nepoběžím. Jenže...znáte to...sedím takhle u počítače a po obvyklém večerním skypování s MRKM koukám, jak že vypadá trasa teréního Baroko maratonu, co kluci běželi vloni. A pak to přijde ... říkám tomu "počítačové hrdinství" ... co kdybych si to zaběhl taky? Tahle chvíle proběhla dříve již mnohokrát v souvislosti s bikovými závody. Na startu si pak říkám, co jsem to za debila ... u počítače to jsem machr, ale pak mám před sebou 100 či kolik km a musím to nějak překonat. No vždycky to nějak dopadlo, ale to trápení mi snad nestojí za. Jenže závod skončí a za pár týdnů zase sedím u počítače a ... prostě magor !!

Takže jsem se tedy skutečně přihlásil na Baroko Maraton v Plasech u Plzně !!! 42,2 km s asi 850 metry převýšení, kde 70% trati vede po lesních a polních cestách. Tak ... ještě nikdy jsem nic takového neběžel ani po rovině, natož v kopcích. Jediné, čím se trochu uklidňuji, je loňský gpx track od MRKM, který říká, že úseky ve stoupání dosahují celkové délky "pouze"  11 km. Při treninku běhám podstatně větší kopce ... na 10-ti km za městem dám klidně 800 metrů výšky ... ale zase ta dýlka. Za 30. kilometrem je pro mě Terra Incognita. Jak mylná bude informace o 11 km do kopce a jak tvrdá bude realita při vstoupení do "země neznáme" nemám zatím ani nejmenší tušení...

Skypové a mailové komunikace mezi mnou a MRKM postupně přibývá. Připadám si jako malé dítě - aby čekání na akci rychleji utíkalo, řešíme úplný kraviny - jako třeba, jestli vynechat první občerstvovačku na pátým kilometru, jestli k páteční večeři budou dost dobrý špagety, nebo kam vyběhnou na páteční večerní relaxační běh. 

Pro pobavení přikládám výpis z posledních mailů a skypů:

kotouc01 to mrkm:
3.září, 22:44
dnes jsem udělal další významné kroky k úspěšnému absolvování maratonu...logistickou přípravu a glykogenové předzásobení. Česky to znamená, že jsem si koupil jízdenku do Prahy a večer u televize sežral 4 dorty. Jdu to zpracovávat...
4.září, 20:21
no a dneska jsem to zase vyběhal....výsledek ??...mám o 50 korun míň za ty dorty

mrkm to kotouc01:
5.září, 9:00
v pátek vše platí, zatím jsem tedy rád že vyjdu do schodů, viróza mě mě dost potrápila
5.září, 10:57
Pražáci běhaj různě. Ti šťastnější, co bydlej ve vilce na Hanspaulce třeba v Šárce, my centristé to řešíme převážně Krčským lesem, náplavka je večer skoro nepoužitelná pro množství lidí, ale ráno skvělá. Oblíbený akademicko-historický okruh cca 6,5 km, to by mohlo být na pátek večer ono. Večeře typu těstovinová variace.

Takže z předešlého je jasné, že bez moderních komunikačních technologií bychom maraton prakticky vůbec nemohli uběhnout.

Autobus - cíl Praha, metro, zvonek u dveří ... a jsem tam. Trochu jsem se opozdil kvůli stojící koloně aut na vjezdu do Prahy. Příprava večeře už je tady v plném proudu a za chvílí jsou na stole těstoviny se smetanou, masem a zeleninou. Hm ... tedy pane MRKM ... dost dobré!! Pak ještě následuje tvarohovo-borůvkovo-ořechový desert (prý dle receptu v časopisu Běhej.com). Vypadá to jako velká žranice, ale byli jsme fakt střídmí, protože jak jsme se dohodli v průběhu týdne, je před námi podvečerní relaxační běh. Z předložené nabídky se mi nejvíc líbil název "akademicko-historický okruh". Protože nevím přesně, co si pod tím představit, volím tuto variantu.
Nerozhodný jak prvnička, zabalil jsem si doma všechny běžecké věci dvakrát, abych dilema, v čem běžet, mohl řešit ještě i na startu a řádně si to tak užil. Takže jednu sadu beru teď a vyrážíme za noční pražskou historií.
(pokračování)