sobota 25. května 2013

Duel

V chladném dopoledni se slunce marně snaží probojovat vrstvou mraků, naopak jejich tmavá barva věstí déšť. Nedaleko hřbitovní zdi se shromažďují přímí i nepřímí účastníci nadcházejícího duelu. Od úst jde pára, ruce studí ... tep stoupá.
Ne, ne ... nezbláznil jsem se, ani to není popis souboje Tychona Brahe, při kterém přišel o špičku svého nosu.
To se totiž chystá start jabloneckého bikového závodu ABB Cup na trasách 33 a 54 km. Tak jsem naskočil do děje, ale úplný začátek následujícího dění začal asi před 14-ti dny. To firemní sítí proběhl první mail o společné účasti členů týmu a dalších spřízněných duší na uvedeném závodu. A aby bylo jasno, tak týmový lídr Pajin hned vyhlásil, že se jede "dlouhá", krátkou prý jezdí jen bábovky. Všichni potvrzjí svou účast a tak mi nezbyde, než se do diskuse zapojit taky. "Nemám kolo ... půjčil jsem ho mladýmu." Pak ovšem přijde krátké zatmění mozku ... "aby jste ale neřekli, že se distancuju ... budu sice bábovka na "krátký", ale zato ji POBĚŽÍM "na suchu", tedy bez kola. To jsem si dal ... všichni se toho okamžitě chytili jak ho... košile a už není cesty zpátky.
Po pár dnech to má ovšem své pokračování, kterým vše ještě graduje. S kolegou od protějšího stolu se tak dlouho hecujeme ... až to padne!! Kdo bude rychlejší ?? Samozřejmě každý na své trase ... tedy 33 běh versus 54 bike. Naštěstí je biková trasa dost obtížná, ale i 33-ka má skoro 1000 m převýšení.

Jsme na startu ... poslední hrdé pohledy z očí do očí ... kdo prohraje bude nadosmrti zostuzen a zesměšněn !! Prásk ... a jede/běží se. První kilometr je po asfaltu, z kopce a po rovině, pak přijde krátká stojka. Tam se mi podaří předběhnou asi 5 posledních bikerů, kteří mají s kopcem fakt velkou práci. Pak už se to tak různě motá ... vystartoval jsem spolu s bikery na dlouhé trati, krátká pak startuje s odstupem 15-ti minut a první jezdci z krátké mě dostihují cca na 4.-5. km.
V první části závodu jsem spíše terčem duchaplných otázek typu "kde máš kolo", ovšem s přibývajícími kilometry si alespoň trochu získávám respekt. V závěru se mnozí bikeři nestačí divit či dokonce uznale pokyvují hlavou.
Časy na kilometr oscilují podle terénu mezi 5-6 minutami, což mi nepřipadá špatné. Ostatně sám si dnešní své počínání omlouvám "testováním materiálu" na nadcházející 2. díl Horské výzvy a tak se nechci moc zrušit. Pořídil jsem si totiž nové letní krosovky (Adidas Kanadia 5 TR) a k tomu zkouším, zda by se nedal batoh nahradit velkoobjemovou ledvinkou se dvěma bidony. Boty se zdají být dobré i když jsem prsty pro jistotu oblepil ze všech stran. Zato ta ledvinka se moc neosvědčuje, dva plné bidony mají svou váhu, pás nedrží na kyčlích, jak jsem si představoval a hned se posune vzhůru do pasu. Hm ... tak to musím opět přehodnotit na batoh - jen pořídím nějaký sofistikovanější, než jsem měl v Jeseníkách.

Obě trasy se opět spojili, občas v kopci poklábosím s bikery, kteří mají stejné tempo, z kopce pak všichni mízí v nenávratnu. Na 25. kilometru mám pocit, že to nějak nechce běžet, ale časy jsou stále stejné ... tak to bude asi jen pocit. 5 km před cílem ještě fakt MUSÍM a to mě stojí tak tři minutky. Tím jsem si prosr.. výsledek a skončil jsem mezi bikery na posledním místě . No nic, i tak je to čas 3:09 na 33 km a tedy průměr přes 10 km za hodinu.

A jak dopadl duel ?? Kolega dokončil závod za dalších 30 minut ... ale vždyť to byla jen hra. Tak úplně klidně stačí, když mi bude v práci říkat "Pane".

pátek 3. května 2013

Stejná řeka

Známé přísloví praví, že "nevstoupíš dvakrát do stejné řeky". A tak v duchu tohoto rčení se chystám na jablonecký "Běh do pohody" ze seriálu Mizuno Cup. Je to totiž můj první závod, který ve zcela stejné pododě absolvuji opět po roce znovu. Tak uvidíme, jak je to s tou řekou.

První na řadě byla internetová přihláška ... když čtu propozice zjišťuji, že startovné na místě podražilo téměř trojnásobně. 200 sice není až tak moc, ale přeci jen ... zdá se tedy že do stejné řeky vstupujeme minimálně z druhého břehu. Naštěstí včasná platba převodem je snesitelnější, ale jinak pořadatele asi chápu ... není to výtka, dnes není nic zadarmo.

Před třemi týdny jsme absolvovali totální zimní ultra ... pak, jako mávnutím kouzelného proutku, udeřilo jaro naplno a den před závodem opět padaly teplotní rekordy ... tentokrát naštěstí na té opačné straně teploměru. Ovšem v den závodu se počasí rapidně mění ... teplota padá dolu o 15°C a každou chvíli hrozí déšť. Proti loňskému vedru, v kterém běžci kolabovali, opět změna. Chladnější počasí snad bude více nakloněno lepším časům.

V týdnu před závodem jsem si koupil nové běžecké boty. Ačkoliv jsem měl plán původně jiný, nakonec jsem odcházel se silničními Animo Sana... na závod budou jak dělané. Ovšem široká bota nedrží dobře mou nevalnou příčnou klenbu a po dvou treninkových bězích jsem skoro přišel o kůži na chodidlech. A tak boty končí v treninkové tašce mého syna ... prý jsou na dráhu super. Jak jsem tedy napsal před časem v jednou svém příspěvku, že na to jistě dojde - opět vytahuji z krabice staré Adidasky. Jsou vlastně úplně super.

V sobotu 27. dubna, pár minut před polednem, tedy stojím na starovní čáře, pár metrů za olympionikem Janem Kreisingerem ... pak je tu výstřel a jeho žtutý dres je okamžitě pryč. To mě ovšem nijak nedeprimuje ... mám svůj plán. Vloni jsem trochu nezvládl tempo, na začátku jsem byl na svou chabou výkonnost příliš rychlý, časy na kilometr hodně kolísaly a výsledek 47:32 byl tak akorát startovní čarou k lepším zítřkům. Tentokrát tempo doufám pohlídá GPS a plánuji posun těsně pod 45 minut. První kilometry jsou o pár vteřin rychlejší, snad to nějak vydržím. Trasa vede třikrát kolem jablonecké přehrady a celkem nasbírá 190 m převýšení. Hm ... třikrát kolem přehrady ... to je jak plán německých důchodkyň na nordic walking. Ale já budu závodit !!




Jedno kolo ... druhé kolo je o pár vteřin pomalejší, třetí zase trochu zrychluje ... a máme tu cíl. V podstatě to bylo v pohodě, jak avizuje samotný název závodu, i když chvilku v cíli lapám po dechu.




Kontroluji GPS a za chvíli přichází SMS s výsledky. Čas 42:42 je skoro o 5 minut rychlejší než ten loňský a ze 14. loňského místa v kategorii se posouvám na 7. Bezva ...

Jo, jo ... je to tak, přísloví se potvrzuje. Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky. Tak ať nám to běhá !!