březen 1999
Trůny bohů.
"Hory většinou vzbuzovaly v lidech strach. Dnes už asi ne tolik, i když některá nebezpečí nabádají přinejmenším k opatrnosti.
Trůny bohů.
"Hory většinou vzbuzovaly v lidech strach. Dnes už asi ne tolik, i když některá nebezpečí nabádají přinejmenším k opatrnosti.
Strmé horské štíty bývají často těžko dostupné, sníh neroztává ani v létě, bouře tu zuří daleko silněji a laviny mohou přinést zkázu i do údolí. Velké laviny, které postihly tuto zimu většinu alpských zemí, skutečně ukazují pravou tvář hor. Kdo tedy dříve do hor nemusel, vyhnul se jim.
Ještě jedna zvláštnost bývá horám připisována - jsou nazývány Trůny Bohů. Zvláště v oblasti Himálaje jsou hory sídlem řady klášterů, kde mají věřící nejen klid na meditace, ale také jsou zde svým bohům blíž.
Himálajský vrchol Kančendženga je třetí nejvyšší horou světa, vysokou 8.586 metrů a její název v překladu znamená "Pět Skříněk Věčného Sněhu". Místní obyvatelé jsou přesvědčeni, že na vrcholu této hory opravdu sídlí bohové.
V roce 1899 poprvé k hoře přicházejí evropané společně s italským fotografem Vittoriem Sellou, který pořizuje jedny z prvních snímků hor. Pokusy o výstup na vrchol začínají v roce 1929. Co tomu ale řeknou bohové? Nebudou se zlobit, že jsou vyrušováni ze svého klidu?
26 let se horolezci pokoušeli o dosažení vrcholu, ale podařilo se to až v roce 1955 anglické výpravě. Dvě dvojice dosáhli vrcholu ve dvou po sobě jdoucích květnových dnech. Svůj výstup však ukončili několik metrů pod vlastním vrcholem a tím tak vyjádřili respekt k posvátnému místu místních domorodců - Trůnům Bohů.
Je rok 1989 a i my stoupáme s kamarády k našemu nejvyššímu vrcholu, do výšky 7.135 metrů, na nejvyšší horu pamírského Zaalajského hřebene v Kirgizii. Po 14-ti denní aklimatizaci zahajujeme pětidenní výstup ze základního tábora ve výšce 3.600 metrů. Ze čtvrtého výškového tábora pak už vede cesta jen k vrcholu.
Himálajský vrchol Kančendženga je třetí nejvyšší horou světa, vysokou 8.586 metrů a její název v překladu znamená "Pět Skříněk Věčného Sněhu". Místní obyvatelé jsou přesvědčeni, že na vrcholu této hory opravdu sídlí bohové.
V roce 1899 poprvé k hoře přicházejí evropané společně s italským fotografem Vittoriem Sellou, který pořizuje jedny z prvních snímků hor. Pokusy o výstup na vrchol začínají v roce 1929. Co tomu ale řeknou bohové? Nebudou se zlobit, že jsou vyrušováni ze svého klidu?
26 let se horolezci pokoušeli o dosažení vrcholu, ale podařilo se to až v roce 1955 anglické výpravě. Dvě dvojice dosáhli vrcholu ve dvou po sobě jdoucích květnových dnech. Svůj výstup však ukončili několik metrů pod vlastním vrcholem a tím tak vyjádřili respekt k posvátnému místu místních domorodců - Trůnům Bohů.
Je rok 1989 a i my stoupáme s kamarády k našemu nejvyššímu vrcholu, do výšky 7.135 metrů, na nejvyšší horu pamírského Zaalajského hřebene v Kirgizii. Po 14-ti denní aklimatizaci zahajujeme pětidenní výstup ze základního tábora ve výšce 3.600 metrů. Ze čtvrtého výškového tábora pak už vede cesta jen k vrcholu.
Ráno nám ve stanu přimrzal vařič ke spacákům, teplota venku se blíží -40°C, vrchol se zdá ještě daleko. Vzhůru pokračujeme jen pomalu, po deseti, dvaceti krocích vždy odpočinek. Najednou je ticho a klid, vítr se utišil, vidíme vrchol. Zbývá už jen pár posledních metrů, ale ty zůstanou nepřekonány. Na samotný vrchol nevystoupíme. Protože ... co kdyby ..."
moc hezky a uhrancivy vypraveni.. mimochodem, kdybych tam nahodou byl, taky bych radsi techpar metru nevylezl:).
OdpovědětVymazatmsf! 12:)