pátek 3. května 2013

Stejná řeka

Známé přísloví praví, že "nevstoupíš dvakrát do stejné řeky". A tak v duchu tohoto rčení se chystám na jablonecký "Běh do pohody" ze seriálu Mizuno Cup. Je to totiž můj první závod, který ve zcela stejné pododě absolvuji opět po roce znovu. Tak uvidíme, jak je to s tou řekou.

První na řadě byla internetová přihláška ... když čtu propozice zjišťuji, že startovné na místě podražilo téměř trojnásobně. 200 sice není až tak moc, ale přeci jen ... zdá se tedy že do stejné řeky vstupujeme minimálně z druhého břehu. Naštěstí včasná platba převodem je snesitelnější, ale jinak pořadatele asi chápu ... není to výtka, dnes není nic zadarmo.

Před třemi týdny jsme absolvovali totální zimní ultra ... pak, jako mávnutím kouzelného proutku, udeřilo jaro naplno a den před závodem opět padaly teplotní rekordy ... tentokrát naštěstí na té opačné straně teploměru. Ovšem v den závodu se počasí rapidně mění ... teplota padá dolu o 15°C a každou chvíli hrozí déšť. Proti loňskému vedru, v kterém běžci kolabovali, opět změna. Chladnější počasí snad bude více nakloněno lepším časům.

V týdnu před závodem jsem si koupil nové běžecké boty. Ačkoliv jsem měl plán původně jiný, nakonec jsem odcházel se silničními Animo Sana... na závod budou jak dělané. Ovšem široká bota nedrží dobře mou nevalnou příčnou klenbu a po dvou treninkových bězích jsem skoro přišel o kůži na chodidlech. A tak boty končí v treninkové tašce mého syna ... prý jsou na dráhu super. Jak jsem tedy napsal před časem v jednou svém příspěvku, že na to jistě dojde - opět vytahuji z krabice staré Adidasky. Jsou vlastně úplně super.

V sobotu 27. dubna, pár minut před polednem, tedy stojím na starovní čáře, pár metrů za olympionikem Janem Kreisingerem ... pak je tu výstřel a jeho žtutý dres je okamžitě pryč. To mě ovšem nijak nedeprimuje ... mám svůj plán. Vloni jsem trochu nezvládl tempo, na začátku jsem byl na svou chabou výkonnost příliš rychlý, časy na kilometr hodně kolísaly a výsledek 47:32 byl tak akorát startovní čarou k lepším zítřkům. Tentokrát tempo doufám pohlídá GPS a plánuji posun těsně pod 45 minut. První kilometry jsou o pár vteřin rychlejší, snad to nějak vydržím. Trasa vede třikrát kolem jablonecké přehrady a celkem nasbírá 190 m převýšení. Hm ... třikrát kolem přehrady ... to je jak plán německých důchodkyň na nordic walking. Ale já budu závodit !!




Jedno kolo ... druhé kolo je o pár vteřin pomalejší, třetí zase trochu zrychluje ... a máme tu cíl. V podstatě to bylo v pohodě, jak avizuje samotný název závodu, i když chvilku v cíli lapám po dechu.




Kontroluji GPS a za chvíli přichází SMS s výsledky. Čas 42:42 je skoro o 5 minut rychlejší než ten loňský a ze 14. loňského místa v kategorii se posouvám na 7. Bezva ...

Jo, jo ... je to tak, přísloví se potvrzuje. Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky. Tak ať nám to běhá !!

3 komentáře:

  1. :), skvele jsi me pobavil a motivoval.. Trikrat kolem jezera, jako plan nemeckych duchodkyn s holemi.. LOL:)... Taky pouzivam podobne obraty i u delsich distanci, co se behaji na nejakem okruhu. Napriklad moji matku to desne uklidnuje. Kdybych rekl, ze se bezi 3x kolem vody, tak to zni velmi jednoduse.. I takovy obeh balatonu [1x kolem jezera) zni taky celkem lidsky!:)
    Cas nadherny, znalci malicko zavidi:) a hodne preji..:)
    Navic ja obdivuju, ze jsi dokazal drzet nejakou strategii. U me je to casto takove nahodne:).
    MSF! At nam to beha!!! 12:)

    OdpovědětVymazat
  2. Mám rada atmosféru hromadných behov, človek veľakrát prekoná sám seba a ani o tom nevie, kým nevidí výsledky z behu :) Tak nech nám to teda fakt behá :)

    OdpovědětVymazat