Dětské ultra - 1. část (Mácháč)

Jsem se svými zápisky stále nějak ve skluzu ... znáte tu reklamu na McDonald s "kostkou ve skluzu" ? ... ta je vtipná ... tak to vlastně není se mnou tak hrozný. Hlavně si to zapsat, po letech bych si už nic nepamatoval. To jsem takhle byl jednou na výletě v Himálaji a říkal jsem si, že takové zážitky nikdy nezapomenu. Houby ... takže raději napsat.

Krátce po jabloneckém Běhu do pohody jsem na stránkách závodu objevil "upoutávku" na další akci, pořádanou stejnou partičkou ... Mácháč Running Festival. V propozicích jsou kromě klasiky na 10 a 25 km i dva "bosoběhy" na 1 a 7 km (to bude po borových šiškách luxusní záležitost), ale také ultra na 60 km. To bude ono !! Není to zase tak strašná pecka, je tam nádherný terén, žádné dlouhé kopce ale "jen" ostré krátké výběhy a seběhy ... kořeny, kameny, písek. Tam si jistě spravím chuť z nezvládnuté Brdské !!

Počítačové hrdinství funguje okamžitě ... ťuk, ťuk ... a jsem přihlášený. Však ono to nějak dopadne ... ale je fakt, že se opravdu těším.

abc

Počasí sice není nic moc, vypadá to každou chvíli na déšť, ale není zima ... to půjde, ale bunda do běžeckého batohu jde pro jistotu taky. Na startu se potkávám s Advidem, ale po dvou větách je jasné, že společně moc času nestrávíme. Plánované časy jsou dost odlišné a jak říkám ... poučen (už zase) Brdskou, nechci na začátku běžet rychleji, než nějakých 5:45 na km.

S Advidem vydržím běžet tak 2 km, jistě by to šlo i dál, ale chci dodržet plán ... takže se loučíma zůstávám vzadu. Většinu trasy pak běžím sám a snažím si držet své tempo.
Trasa spojuje tři odlišné okruhy ... obě trasy závodů na 10 a 25 km a pak ještě přidá posledních 25 km. V průběhu závodu se tak dvakrát probíhá místem startu. Na začátku třetího kola začíná pršet ... takže posledních 20 km v dešti a bundě.
Na 40. km dobíhám Advida a tak chvilku pokecáme, jenže pak se na dohled před námi objeví loňský vítěz mé kategorie. No co kdyby byl první i letos ... to si nemůžu nechat ujít. Advid se trochu trápí s křečemi, nechávám ho tedy svému osudu a vyrážím na "stíhačku". Za chvíli jsem v závěsu a brzy vidím, že soupeř se do kopců dost trápí ... a tak tedy vyčkám na co nejstrmější výběh, trochu to vydechnu a s předstíranou lehkostí borce předbíhám. Za hranou kopce bych sice potřeboval nějakou resuscitaci, ale to už nikdo nevidí.
Krátké, ostré výběh po kamenech a kořenech a zrovna tak strmé seběhy si začínají vybírat svou daň ... pod kopcem nevím, jak se dostanu nahoru a nahoře zase nevím, jak se dostat dolu.
Do cíle zbývá tak  5-6 km, když v Doksech přehlédnu značení, musím se kousek vrátit a trochu pohledat ... a v ránu je vše opět nahnuté. Ten loňský vítěz je 100 m za mnou. Ze všech sil se mu snažím utéct ... je to velké trápení, ale nakonec se to podaří. Jsem v cíli !

Pořád prší a tak se jdu převlíct do auta ... tam půl hodiny sedím a přemýšlím, jak to udělat, abych neskončil v křečích. No, nějak se to povedlo... chvíli pak počkám na výsledky a vidím, že závěrečné trápení se vyplatilo ... je z toho 1. místo v kategorii, ale jak jsem psal už dřív - při počtu dvou běžců jsem kategorii sice vyhrál, ale zárověň jsem byl předposlední. Nic moc ... ale dvě lahve vína na bedně potešily ...
Obvyklá statistika: 60 km, 06:37:58, celkově 10. místo ze 41 běžců a 1. místo v kategorii.