středa 10. dubna 2013

Horská výzva - dobojováno

Konečně jsme na asfaltu!! Škoda, že jen 6 metrů, než přeběhneme silnici na Červenohorském sedle. Ale příjemně naladěni zůstáváme ještě i pár následujících minut ... stoupáme totiž chvíli po sjezdovce a po urolbované cestě. Jenže pak opět přijde obvyklý terén, tedy hluboký sníh a kopec. Čeká nás teď dlouhé stoupání lesem na Velký Jezerník a na Švýcárnu. Postupně zjišťujeme, že nám vlastně kopce vůbec nevadí. I pohyb po rovině je totiž tak obtížný, že v tom není skoro žádný rozdíl. Postupně za sebou necháváme další a další týmy ... celou trasu už z Ramzové se pomalu propracováváme celkovým pořadím dopředu.


Na tu Švýcárnu se fakt těšíme, protože tam by měla začínat asi 6 km dlouhá upravená trasa pro běžkaře. Hurá ... je to tak!! Dál na Praděd a pak na Ovčárnu to vypadá, že konečně poběžíme a trochu si zlepšíme průměrnou rychlost. Běžíme tedy co to dá, ale faktem je, že už to moc nedá ... na Pradědu jsme totiž na 41. kilometru a pomalu začíná doléhat únava. V posledních desítkách metrů před nejvyšším bodem závodu doléhá malá krize na Veverku Pražského. Naštěstí stačí nepatrně zvolnit v tempu a na Pradědu - jediné kontrole umístěné uvnitř budovy - si na pár minut sedneme a zase je všechno v pořádku. Pak seběh 3 km z kopce a jsme na poslední kontrole - na Ovčárně. Opět trochu zmatky kolem čipové kontroly a je tu poslední zásadní rozhodnutí. Tady může podruhé a naposled nastoupit do sběrného autobusu a závod ukončit. Takové myšlenky ovšem na nás nepadají ani náhodou a vyrážíme do posledního, 19 km dlouhého úseku do cíle. 





 Opět stoupáme po holých hřebenech, pak následuje nekonečný traverz úzkou prošlapanou stezkou na Františkovu myslivnu. Začínáme toho mít dost, v botech už cítím mokro a ani oblečení na tom nebude líp. Prudká otočka ... a opět jsme na běžkařské stopě v posledním stoupání na Dlouhé stráně. Kontrolujeme GPSky a začínáme počítat, jak to dopadne v cíli.
Teď by nás opravdu nic nemělo zastavit ... zdá se, že síly vydrží. Trochu jsme si polepšili s průměrem a v cíli bychom mohli atakovat čas 16 hodin, resp. pro nás magických 15:59. Dolujeme poslední zbytky sil a pouštíme se tedy do závodu s časem. Posledních 5-6 km se snažíme co nejvíce běžet, po překonání vrcholu Dlouhých strání zbývá seběh k lanovce na Medvědí hoře a to je vlastně konec. Poslední 2 km vedou přímo pod lanovkou vedle sjezdovky. Valíme co to jde ... zbývají poslední minuty ... nohy ve velmi strmém klesání a rozbitém, ledovatém terénu už vypovídají službu a tak se co chvíli válíme na zemi. Už vidíme, že ta 15-ka na začátku nezůstane ... ale ať. Poslední stovky metrů ... stále běžíme. A pak je tu CÍL ... konec!!  Dali jsme to, 64 km je za námi ... 16:04:54 ... slzy v očích.
Celou trasu jsme se drželi společně, nikdy jsme se od sebe nevzdálili na více jak 5-10 metrů, žádné problémy, žádná velká krize. Ještě chvíli si vychutnáváme úžasný pocit z dokončeného závodu, pak vyrazíme dát si horkou sprchu.
Až teprve, když ze sebe svlékám všechno oblečení, zjišťuji, že nic nezůstalo suché - všechno je skrz naskrz promočené. Horké sprchy se nemůžeme nabažit ... pak dáme ještě pár minut odpočinek a půjdeme zpátky do cíle na večeři a podívat se na výsledky.
Tady se nám to trochu vymkne ... odpočinek nezvládáme, jak jsme plánovali ... probouzíme se až za tři hodiny.
Když sedíme u večeře, tak se venku stmívá ... ve stejné chvíli se vedle nás baví pořadatelé a kuchařky u výdeje jídel ... prý jestli je to už konec a kdy můžou jít domů ??  Odpověď je zdrcující ... na trase je ještě 200 lidí !! Vyvěšené výsledky jsou neúplné a tak sice vidíme čas vítěze a asi prvních deseti týmů ... dál ale nic. Jdeme spát ... užíváme si to 12 hodin.

V 10 hodin dopoledne vyrážíme na cestu domů ... výsledky neznáme, tak budeme ještě do večera napjati. Hlavní ale je, že jsme závod dokončili. Večer se pak probíráme výsledkovou statistikou ...
Do závodu odstartovalo 318 týmů, z toho 10 jich bylo psích. Do cíle nedorazilo 189 z nich, teda asi 60%. V kategorii mužů závod dokočilo 89 týmů z 211 ... a my jsme skončili na 36. místě. Nemůžeme tomu uvěřit !!! Znovu a znovu pročítáme výsleky ... takže celkově závod opravdu dokončilo pouhých 123 "lidských" týmů, poslednímu z nich to trvalo plných 23 hodin a 23 minut. Klobouk dolů, že závod dokončili ...

Zítra začínáme trénovat na druhý závod seriálu ... 75 km na Šumavě.

5 komentářů:

  1. Jste borci! Parádní výkon, gratuluji! Uvidíme se na Šumavě ;) Teda asi jen na startu, když koukám na váš čas :)

    OdpovědětVymazat
  2. Paráda při těch podmínkách super výkon :)

    OdpovědětVymazat
  3. Neskutecny, neskutecny! ....
    Fakt tvrdaci.. Navic mit kamose, co s nim clovek muze bezet takhle dlouhou dobu znamena, ze ma fakt dobreho pritele...
    Velka gratulace!!!! 12:)

    OdpovědětVymazat
  4. Děkujeme všem za morální podporu ... byla opravdu jedním z hnacích motorů. Představa, že bychom Vám řekli "sorry, ale my jsme to vzdali" byla nepředstavitelná. Takže ještě jednou díky.

    OdpovědětVymazat
  5. Honza to napsal za mě. Běžet ve dvojici takovýto mazec, to je opravdu test přátelství! Oběma gratuluji k super výkonu a také umístění!

    OdpovědětVymazat