čtvrtek 25. října 2012

Český pohár v běhu do vrchu

Trénuju v horách...no , vlastně ani jinou možnost nemám. Jediná rovinka je náměstí před radnicí a pak už je všechno nahoru nebo dolu. Jo ... aby místní neřekli ... ještě vede celkem rovná silnice Harcovem, ale zase tam jedzí auta. Takže, jak jsem řekl ... běhám v lese, v kopcích. 
Můj první rok běhu byl spíš o náhodě, prostě jak to přišlo ... žádný treninkový deník nevedu, treninkový plán nemám - běhám sám, když se mi chce. Všechny informace o běhu hledám na netu, snažím se něco pochytit či naučit.

To, že jsem objevil seriál Českého poháru v běhu do vrchu, byla tedy stejná náhoda, jako cokoliv jiného. To by mohlo být zajímavé ... když už každý den běhám do kopce, tak proč si to nezkusit na závodech.
Rozpis závodů jsem objevil pár dnů před startem seriálu, ale nenašel jsem odvahu vyrazit hned na závody. Jo, jo ... půjdu tam a dostanu pěkně na prdel ! To nemám zapotřebí. Z termínovky jsem stejně vybíral jen závody, které byly alespoň trochu na dosah, přes půl republiky se mi jezdit nechtělo. Tímhle způsobem to ale na 12 započítávaných závodů stejně nedá, takže výsledek nemusím nijak hrotit. No ale znáte to ... ta soutěživost !

První dva závody v mém akčním radiu jsem tedy vynechal ... jak mě to bude na konci mrzet !! Můj první vrchařský závod tak byl až 20. května z Jílového na vrchol Děčínského Sněžníku. Těšil jsem se na běh lesem mezi skalami, ale bohužel zrovna tenhle závod vedl celý po silnici. Závěr byl ale opravdu mezi skalami stolové hory velmi strmý a jaký to byl kopec celkově, mi došlo až při zpáteční cestě autem dolu.

O měsíc později další závod v kategorii Super ... Hodkovice - Ještěd. Super neznamená, že to byl super kopec (i když teda byl), ale skutečně je to označení kategorie pohárového závodu, s trojnásobným bodovým ziskem. Český pohár totiž rozlišuje tři obtížnostní kategorie závodů, a to B,A a S. Z každé kategorie se započítávají čtyři nejlepší závody, celý seriál pak obsahuje celkem 49 bodovaných závodů + 1 závod bez bodů. Ze závodů nad maximální počet se pak udělují jen body za účast. (Doufám, že moc neunavuju ... ale mám radost ze svého "objevu Ameriky").
Pak následovaly krkonošské speciály: Dvoračky, Štěpánka, Černá hora a Žalý. Kopce víc než jen super ... prostě brutal !! Tím jsem to chtěl ukončit, průběžné výsledky nebyly úplně špatné a případné další bodové zisky by mi už stejně moc nepomohly. Něco jsem zase vynechal, ale pak mi to začalo vrtat hlavou a tak jsem mrknul na propozice posledního závodu - Malé ceny Špindlerova Mlýna. Teda ... to je něco ! Žádný závod ze spoda nahoru, ale okruh kolem Špindlu, který vymete kdejakou sjezdovku. To prostě musím ...
A tak jsem se svým sluníčkem a všemi psi (2) vyrazil ráno do Krkonoš. Podzim připravil parádní kulisy závodu a teploměr v prostoru startu ukazuje neuvěřitelné hodnoty. "Lepší počasí jsme si nemohli přát ..."



Poslední závod seriálu slibuje 14, 5 km a více než 750 metrů převýšení.
Je odstartováno ... jeden krátký okruh centrem přes známý obloukový most a pak vzhůru k nebesům (no kam jinam ze Špindlu, že ?) Obrázek výškového profilu z Google Eatrh vypovídá víc než slova. Snad jen konstatování, že byl opět překonán můj osobní rekord ve strmosti stoupání ... maximální hodnota dosáhla 40,5%.


Nejstmější kopec byl přímo pod jedním z mnoha vleků, poslední kopec na profilu je sjezdovka z Medvědína. V posledním kilometru už z kopce a po rovině cítím, jak mi pocukávají lýtkové svaly. Nejvyšší čas na cíl !! Je tu ... konec. Konec závodu, konec poháru, takový malý konec sezony i když ještě něco přeci jen poběžím.


S napětím čekám na celkové výsledky ... a když jsou tu, tak se tluču do hlavy a vyčítám si svou lenost. Bodové součty v mém tabulkovém okolí jsou velmi těsné, závody, které jsem vynechal či si dokonce myslel, že už nic neovlivní, by bývaly velmi důležité. Ale i tak ...první sezona ... v poháru v mé kategorii bodovalo celkem 249 běžců a mě se podařilo se sedmi závody z 12-ti možných obsadit celkové 22.místo. A má lenost mě zcela jistě připravila o 7 míst v pořadí ... škoda. Příští rok se budu více snažit, pane správče ! 

P.S. Ještě malá statistika: sedm absolvovaných závodů znamenalo celkem 71 km a 4400 m převýšení. 

2 komentáře:

  1. Gratuluji, na první sezónu je to parádní výsledek :-) Tak ať ti to v příštím roce běhá. A na závody - bez lenosti :-))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, děkuji ... ta lenost je jen taková v uvozovkách. Zatím se na závody těším ... jeden horský 19-ti kilometrový běh je naplánován na zítřek. To jsem zvědav, jak se budeme brodit po kolena ve sněhu ... určitě napíšu příspěvek.

      Vymazat